Vzpomínka na paraskupinu Antimony

Letos jsme si připomenuli 70. výročí tragického konce československé exilové paraskupiny Antimony v Rovensku pod Troskami. Skupina Antimony patřila do druhé vlny výsadků do Protektorátu a její úkoly byly převážně zpravodajského rázu. Měla zejména obnovit spojení domácího odboje s Londýnem, těžce zasažené heydrichiádou s nacistickým terorem. Skupina ve složení nadporučík František Závorka, četař Stanislav Srazil a svobodník Lubomír Jasínek seskočila v noci 24. října 1942 poblíž Kopidlna. Výsadek samotný proběhl bez větších problémů, další činnost Antimony už ale neměla být tak jednoduchá. Domácí odboj byl rozvrácen, jeho vedoucí buď zatčeni, popraveni nebo na útěku a skupině se tak jen s obtížemi dařilo navazovat kontakt. Po velkém úsilí se nakonec koncem listopadu konečně setkali s doc. Krajinou, posledním nezatčeným vedoucím odbojové organizace ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího). Mezitím ovšem už skupina přišla o jednu vysílačku, část vybavení a finanční hotovosti, které od ní vylákal komunistický odboj.
   Setkání s komunisty se vůbec stalo Antimony osudným, postupně díky nim přišli o další vysílačku a nakonec, po rozbití komunistické buňky, získalo gestapo cenné poznatky o úkolech a pohybu parašutistů.
    I přes všechny nepříznivé okolnosti se podařilo skupině odvysílat mnoho důležitých depeší do Londýna, které měly v této kritické době války mimořádný význam. Paraskupina Antimony totiž poskytovala na přelomu let 1942 a 1943 jediné zpravodajské spojení mezi československým domácím a zahraničním odbojem, bez jejích zpráv by bylo londýnské ústředí zcela odříznuto od informací z domova.
    Osud Antimony se naplnil 15. ledna 1943 v Rovensku pod Troskami, kde se Závorka s Jasínkem ukrývali v domku plavčíka Emila Lukeše na místní občanské plovárně. Výsadkáři byli sice na poslední chvíli varováni, z obklíčení gestapem se jim již ale nepodařilo uniknout. Pro gestapo bylo klíčové získat oba parašutisty živé a Rovensku v případě, že se před zatčením zastřelí, hrozili osudem Lidic a Ležáků. Po vypjatém vyjednávání, kterého se zúčastnil s starosta města, oba parašutisté vyšli ven z úkrytu a vydali se gestapu. Ještě před plovárnou se jim ale podařilo spolknout kapsle s kyanidem a přes veškerou snahu Němců oba zemřeli, aniž by promluvili.
Následujícího dne byl zatčen ve svém úkrytu v Horní Kalné i poslední člen Antimony, radista Srazil, kterého se gestapo následně pokusilo zneužít v radiové protihře Hermelin. Srazil sice naoko k vysílaní falešných depeší svolil, pomocí tajných značek ve zprávách se ale snažil naše zpravodajce v Londýně varovat. Když protihra nepřinášela kýžený efekt, byla Němci ukončena a četař Srazil byl převezen do Terezína, kde byl nakonec v dubnu 1944 zavražděn. Tím skončila tragická historie paraskupiny Antimony.
    Vzpomínka v Rovensku pod Troskami, která proběhla první květnový víkend, připomenula nejen hrdinství parašutistů, ale i statečnost jejich spolupracovníků z domácího odboje. V průběhu pietního aktu na náměstí pak byla mj. i odhalena pamětní deska tehdejšímu starostovi Josefu Kouřilovi, který svým odvážným vystupováním pomohl odvrátit hrozící represálie po sebevraždě parašutistů.
    V autentických prostorách na místní plovárně pak probíhal po celý den tématický program, připravený nadklubovým sdružením "Benešovi muži". Za velkého zájmu návštěvníků byly v kulisách dobového tábora představeny ukázky výcviku československých vojáků ve Velké Británii, speciální vybavení agentů SOE apod. Svou premiéru si zde odbyl i unikátní protitankový šestiliberní kanón Ordnance QF 6pdr z majetku spřáteleného klubu Rota Nazdar. My jsme předvedli ukázku střeleckého výcviku s lehkým kulometem Bren, obsluhu 2´minometu a ve vodní nádrži i plavební ukázku naší repliky skládacího kajaku Cockle Mk.2 z výzbroje britských speciálních jednotek.
    Pro děti byla připravena branně-vědomostní soutěž, se kterou nám oddaně pomáhaly naše skvělé dívky z ATS.
    V průběhu dne byla navíc v domku plavčíka přístupná improvizovaná, ale velmi zajímavá výstava, věnovaná činnosti skupiny Antimony. Zájem o ni a o prezentované exponáty byl velký, fronta před vchodem nikdy nekončila.
   Věříme, že jsme naším společným vystoupením napomohli k důstojnému připomenutí památky československých vlastenců, kteří neváhali položit život za osvobození republiky.


Text Petr Březina, fotografie Karolina Leiblová a Martina Zavřelová

FOTOGALERIE