Bahna 2001 - pohled účastníka ukázky boje z Druhé světové války

Letos jsem se jako člen historického družstva Wehrmachu zúčastnil již po páté akce Bahna, ale bohužel tento ročník byl z mého pohledu nejméně povedený. A to se z počátku zdálo, že akce bude mít standardní průběh. Kladem bylo zajištění dopravy z Brna na bojiště. Autobus nás dovezl až k německému táboru, takže jsme nemuseli vláčet plnou polní přes bojiště. Dalším kladem bylo zajištění dotovaných zbraní pro účastníky ukázky. 
První den po příjezdu proběhla registrace, večerka, stráže a večerní porada velitelů bez problémů a k všeobecné spokojenosti. Druhý den ráno byly ještě ranní rozcvička a výdej stravy v pořádku, ale už se objevily první problémy s organizací. Postupně přestaly fungovat stráže, občas se v táboře ozval náhodný výstřel a klesala možnost dopátrat se nějakých informací. Bylo vidět, že organizační tým (cca 6 lidí), je značně vyčerpaný a už nemá vůli řešit vznikající problémy. Při dopolední poradě se zjišťoval počet vlastních zbraní. Naše jednotka (10 lidí) měla z cca 40% vlastní zbraně a to v ní bylo asi 2/3 nováčků. Podle rozpisu jsme měli dále dostat 1x lehký kulomet, 3x samopal a pušky. Tím jsme se měli stát jednou z nejvyzbrojenějších jednotek a zdálo se, že organizátor s námi počítá jako s oporou ukázky - proč by si nás jinak tolik vyzbrojil? Bohužel všechno dopadlo jinak … 
Organizátor odjel v předstihu a velení předal veliteli jednotky Waffen SS. Ten se postaral o nejbližší jednotky a ostatní byli ponecháni osudu. Když jsme zjistili, že jsme v týlu a že většina odjela před "věž", kde měla proběhnout první část ukázky a na kopci zůstaly jenom jednotky a jednotlivci vesměs bez výzbroje, rozhodli jsme se, že seřadiště dosáhneme pěšky. Cestou jsme obsadili vysílačku a snažili se navázat spojení s organizátorem, což se nám kupodivu podařilo. Ten nám další cestu zakázal, protože bychom se dostali do prostoru s připravenou pyrotechnikou. V dalším radiogramu nám byl slíben alespoň odvoz TIGEREM. Nováčci se začali radovat, že bude alespoň nějaká kompenzace, ale veteráni tušili, že to nebude jen tak. Bohužel měli zase pravdu. Poslední radiogram zněl, že "polovina" těžké techniky je vyřazena pro technické poruchy a zbytek je plně obsazen, takže s žádným odvozem nemáme počítat a musíme se do obraných pozic na kopci vrátit pěšky. Nikdo neskrýval své zklamání …
Obraných pozic jsme dosáhli pár minut před příjezdem prvního ruského tanku s pěchotou. Poté co pěchota sesedla, napadli ho němečtí veteráni pancéřovou pěstí a zasáhli. Tank se zastavil v půli kopce. Ruská pěchota zůstala sama (protože posily se zpozdily pro technické poruchy) a naštěstí pro ni, nebyl na německé straně nikdo, kdo by zavel k protiútoku a tuto malou skupinu zničil. Když se začaly přibližovat ruské posily, stojící tank nahodil motor a vyrazil mezi německé zákopy. Boj se změnil v chaos. Zatím co jedni nestačili uskakovat před projíždějícím tankem, druzí kolem něho pobíhali a snažili se mu vylézt na korbu (asi si chtěli vysloužit Panzervernichtungabzeichen - odznak za zničení tanku) a bylo štěstí, že se nikomu nic nestalo … 
Z osobního dojmu bych hodnotil tyto Bahna (druhoválečnou ukázku) jako nejméně povedenou ze všech ročníků, které jsem absolvoval. Zejména porušování bezpečnostních zásad mi vadilo. Bývalo zvykem, že se dělal nácvik s technikou, kde se tato prověřila, čímž se eliminovala možnost zjištění poruch těsně před bojem a její řidiči byli upozorněni na místa postavení pěchoty, aby se jim vyhnuli nebo před nimi zastavili. Nácvik není bohužel vzhledem k celkovému programu akce Bahna a situování bojiště možný. Také jeden koordinátor a cca šest lidí organizačního týmu rozhodně nestačí k řízení takové akce.

Jiří Kučera

[ Zpět ]