|
|
Operace Frankton II. Je prosincová noc roku 1942 a atlantické pobřeží okupované Francie tone ve tmě, prozařované jen svitem měsíce. Ostatní světla jsou zatemněna, protože noční bombardéry RAF už útočí na kontinent mnohem častěji, než za dob Bitvy o Británii. Všude vládne ticho, jen občas projede po pobřežní komunikaci německá hlídka na motocyklu nebo na kole. Nic nenasvědčuje tomu, že by noc neměla proběhnout stejně klidně jako předchozí. Na pobřežním vlnolamu leží pod maskovací sítí dva kajaky a čtyři muži v uniformách britských Commandos se začerněnými tvářemi. Čekají na větší tmu, aby mohli vplout do ústí řeky Gironde, proniknout ke strategickým objektům na jejích březích a vyhodit je do vzduchu časovanými náložemi. Ovšem ani Němci nespí a jejich hlídky mají obsazené mosty a motorizovaní vojáci stále projíždějí krajem. Ve střehu je udržuje francouzské hnutí odporu, které zná výtečně krajinu, nenávidí Němce a čas od času na ně provádí drobné útoky. Měsíc pomalu zachází za mraky a britští vojáci opatrně spouští kajaky na vodu. Dostali se sem z ponorky, z které se vylodili na širém moři, ještě před pobřežním minovým polem. Zbývá jim už jen několik mil podél břehu k deltě řeky a obrovským močálům. Není slyšet skoro nic, jen občas zašplouchá pádlo ve vodě. Asi půl míle od ústí začínají první problémy. V sílícím odlivu začínají z vody vystupovat tlející kmeny popadaných stromů, které představují pro křehké kajaky smrtelné nebezpečí. Černé siluety zkroucených větví mrtvých stromů v občasném bledém světle měsíce vytvářejí scénu jak z hororu. Dvojpádla se boří do smrduté hmoty bažiny a s každým jejich záběrem vystupují k hladině velké bubliny sirovodíku. Hloubka volné vody pod kýly kajaků se postupně snižuje na několik málo palců a brzy je jasné, že dál to nepůjde. Na tichý rozkaz velitele oba čluny opatrně
přistávají u břehu opuštěného bahnitého ostrůvku, hustě porostlého
rákosím, vojáci vaří čaj a velitel studuje mapu ve svitu zakryté svítilny.
Nakonec vyhlašuje změnu plánu. Do řeky se čluny nedostanou, proto budou
ponechány na břehu poblíž ústí a později budou potopeny nebo se o ně
postarají francouzští odbojáři, čekající na smluveném místě. Ještě několik
soust horké ovesné kaše pro zahřátí a zpět na ledovou vodní hladinu. Cílem skupiny je zničení důležitých
zdymadel a mostů přes řeku Gironde, kudy Němci přesunují své jednotky po
pobřeží a přečerpávacích zařízení, které zásobují říční vodou nedaleké
zbrojovky a další továrny, nyní vyrábějící výzbroj a zařízení pro německou
armádu.
Lodě přirážejí tiše ke břehu, posádky je
vytahují dál od vody a pokrývají rákosím. Pak vyrážejí k prvnímu cíli,
přečerpávací stanici a zdymadlu na kanále, vedoucímu k továrnám. Jedna hlídka se rychle vrací – po cestě se blíží německý voják na kole. Je jasné, že si nálože určitě všimne. Nezbývá, než ho zlikvidovat. Situace neumožňuje použít nůž, voják zajíždí ke zdymadlu, kde se nelze schovat. Nakonec ho velitel zlikviduje granátem, jeho výbuch je ale určitě slyšet daleko. Moment překvapení je, zdá se, ztracen! Nezbývá než použít lsti - jeden z členů komanda stahuje mrtvému Němci uniformu, obléká si ji, do ruky bere ruční granát a odjíždí na kole k mostu, který je dalším cílem. Pokusí se vnést zmatek do německé obrany, zatímco zbytek komanda, posílen hnutím odporu, zaútočí ve stejném okamžiku z opačné strany. Francouzští odbojáři se již od večera
snažili proniknout s falešnými propustkami na most, ale stráže jsou bdělé
a nikoho nepouští. Zlikvidovat je bude obtížné, mají přímé telefonické
spojení s velitelem pobřežní jednotky, který může snadno nasadit
motorizovanou zálohu a slabě vyzbrojenou skupinku Britů zcela zničit. A
potichu se na most dostat nedá, stojí na zcela holých březích, porostlých
pouze nízkou namrzlou trávou. Těžké ztráty se zdají být nevyhnutelné, úkol
přesto musí být splněn!
Ale další cíle ještě čekají. Mladý Francouz Émile Gabriel vemlouvavě přesvědčuje britského velitele, že jeho kamarád zná zkratku k druhému mostu, ale ten jeho pomoc, snad veden šestým smyslem, odmítá a jednotka vyráží na druhou stranu. V naléhání odbojáře je totiž cosi podezřelého a La Résistance je až příliš infiltrovaná špehy gestapa. A skutečně. Když komando zmizí v lese, ozve se z dálky suchý třesk výstřelu z pistole. To se mladý odbojář vrátil ke svému kamarádovi a řekl mu, že Britové s ním odmítli jít. Bohužel ale jeho přítel je agentem gestapa a na místě domnělé zkratky čeká v záloze německé družstvo, aby se s příslušníky Commandos vypořádalo. Past ale sklapla naprázdno a Britové zmizeli ve tmě. Další zdymadlo a most jsou více ve vnitrozemí a nejsou strážené, Němci evidentně hlídkují jen na pobřeží. Oba cíle se tak stávají snadnou kořistí komanda. Bez dalšího kontaktu s nepřítelem se jednotka stahuje zpátky k pobřeží, odkud všechny čeká náročná a nebezpečná cesta zpět do Anglie. Němci, varováni hlukem krátkého boje a agentem Gestapa sice prohledávají okolí a všechny objekty, nálože jsou ale dobře ukryté a v noci téměř neviditelné. Až v 6:00 ráno, před východem slunce, vyletí k obloze gejzíry vody a hromady betonu a připomenou obyvatelům tohoto kraje, že se tady nocí pohybovaly stíny, které dokáží s Němci bojovat a nakonec nad nimi i zvítězit. Pte. Curtiss Spool Ve fotogalerii naleznete další snímky... [ Zpět
] |
|
Vojensko
- historický klub Erika Brno, Viniční 136, 615 00 Brno © 2008 - VHK Erika Brno - všechna práva vyhrazena.
|