Index zdatnosti – hodnocení branců při odvodním řízení

Stěžejní částí odvodního řízení je důkladná lékařská prohlídka prováděná za účelem zhodnocení brancovy způsobilosti k výkonu vojenské služby.V československé branné moci vykonával tuto prohlídku pověřený důstojník zdravotnictva za přítomnosti odvodní komise. Jeho povinností bylo stanovit u každého brance odpovídající klasifikaci tak, aby nebyl poškozen ani branec, ani stát.
Úvodní část lékařského vyšetření byla zaměřena na zjištění fyzické zdatnosti brance. Při tzv. povšechném vyšetření bylo prováděno měření výšky a váhy těla, dále objemu a rozpínavosti hrudníku. Jednotlivé míry měly jen orientační smysl a samy o sobě mohly poskytnout jen neúplné prvky k hodnocení, a proto se sestavovaly v určitý poměr. V následující stati je uvedena jedna ze zajímavých metod užívaných ke zjištění celkové tělesné zdatnosti.

Z – II – 1 Lékařské posuzování schopnosti mužstva k vojenské službě; 1937:

„Index zdatnosti"

Všechny veličiny získané měřením jsou jen orientační pomůckou důstojníka zdravotnictva k objektivnímu posouzení hodnoty brance; jejich spojením a správným oceněním lze si učinit obraz o fysiologické hodnotě vyšetřované osoby a o její celkové vhodnosti pro vojenskou službu.
K tomu slouží výpočet indexu tělesné zdatnosti podle modifikované methody Pignetovy, t. zv. „index zdatnosti“( zkratka: IZ.).
IZ. zjišťuje se u všech vyšetřovaných osob, aby posuzování tělesné zdatnosti a jejího opaku „tělesné slabosti“ bylo prováděno co možná jednotně a objektivně.
IZ. vypočítává se podle vzorce:
Výška tělesná – ( váha + objem hrudníku) = IZ.
Příklad: Výška tělesná 170 cm, váha 60 kg, objem hrudníku ( v přestávce dechové) 90 cm.
170-(60+90)=20, IZ. rovná se 20.
Při výšce 170 cm, váze 85 kg a objemu hrudníku 90:
170-(85+90)= -5. IZ. se rovná –5.
Jiný způsob, podle kterého lze také vypočítat IZ. a kterého možno užít ve většině případů, pokud číslo objemu hrudníku nepřesahuje číslici 100, záleží ve výpočtu dvou rozdílů:
mezi číslicí objemu hrudníku a číslicí 100, 
mezi počtem centimetrů, udávajícím výšku přes metr, a číslicí váhy. 
K číslu získanému za 1) se připočte číslo získané výpočtem za 2). K hořejšímu příkladu: 170-(60+90)=20:
k 1): 90+10=100,
k 2): 60+10=70; součet získaných čísel 10+10=20.
Je-li váha větší než počet centimetrů nad metr, odpočítá se od čísla získaného za 1) číslo získané za 2).
K hořejšímu příkladu druhému: 170-(85+90)= -5:
k 1): 90+10=100,
k 2): 70+15=85, rozdíl získaných čísel: 10-15= -5.
Aby výsledky výpočtu IZ. nebyly skreslovány u postav nápadně vysokých a nápadně malých, provádí se „korekce“, tím, že se k vypočtenému IZ. u osob s výškou nad 180 cm připočítá u osob s výškou pod 155 cm odpočítá číslice 5.
Příklad: 186-(74+94)=18+5: korigovaný IZ. je 23.
Takovým způsobem lze dosíci toho, že číslice IZ. mají pro všechny druhy výšek stejnou hodnotu.
Stupnice číselných hodnot, jaké se vyskytují, jsou tyto:

K dosažení správných výsledků je třeba, aby měření objemu hrudníku a výpočet IZ. provedl vyšetřující důstojník zdravotnictva sám. Rovněž třeba pečovat o kontrolu správného měření výšky a váhy tělesné.
Číselná hodnota vypočteného IZ. není pro lékařské posouzení stupně brancovy zdatnosti základnou absolutní, vždy možno připustit odchylky o jednu až tři jednotky indexové od vypočteného IZ. směrem nahoru nebo dolů, které pro odhad fysiologické hodnoty osoby podle uvedené stupnice jsou celkem nepatrné.
IZ. se používá s prospěchem jako vyšetřovací pomůcky zejména v případech, kdy má být použito klasifikace podle poř. 76 seznamu vad (tělesná slabost). Důstojník zdravotnictva není oprávněn užít v klasifikačním lékařském nálezu označení vady „tělesná slabost“, je-li IZ. u vyšetřované osoby vyjádřen číslicí 20 nebo nižší.
Tělesná slabost je různého původu a může mít různý prognostický význam; je vrozená (hereditární) nebo přechodná (jako následek neutěšených poměrů existenčních, nezřízeného způsobu života, úmyslného hladovění a p.), je často příznakem jiných chorob (tuberkulosa, choroby srdeční, traktu zažívacího a j.).
Tělesná slabost sama o sobě nevylučuje schopnost k službě vojenské, vyžaduje však bez výjimky všestranného vyšetření organismu a event. průkazu své etiologie vyšetřením v nemocnici.
Vedle výpočtu IZ. musí vyšetřující důstojník zdravotnictva vždy dbát souhrnu vnějších příznaků, které, i když neznamenají samy o sobě ještě nemoc, přece ukazují na nedostatečný vývoj tělesný nebo na některý chorobný stav anebo na chorobnou disposici organismu, pro kterou je branec méně schopen snášet námahy vojenské služby řadové. Hlavní z těchto znaků jsou: bledost kůže obličeje a sliznic, ochablost kůže, která je tenká a dá se lehce složit do širokých záhybů, nedostatečně vyvinuté svalstvo, útlý, plochý a málo rozpínavý hrudník, vtažení jamek nadklíčových a podklíčových, nedostatečná výživa a p. Jsou-li tyto příznaky z největší části zřejmě patrné, je-li číslice IZ. vysoká a není záruky, že branec zůstane trvale způsobilým aspoň k pomocným službám vojenským, je na místě použít klasifikace podle poř. 76-C seznamu vad. V pochybných případech může být o branci rozhodnuto teprve po vyšetření ve vojenském léčebném ústavě. Pouhý výpočet IZ. nemůže a nesmí nahrazovat lékařské vyšetření.“

Zpracoval: Tomáš Kykal

[ Zpět ]