Z historie i zákulisí akcí BOUDA / CIHELNA

Dnes už možná ne každý vzpomene na úplné začátky. Tradice bojových ukázek, nebo chcete-li „připomínek významné historické události – září 1938 – v dynamickém provedení“ vznikla počátkem 90. let minulého století na Muzeu čs. opevnění – dělostřelecké tvrzi Bouda.           

Poprvé se návštěvníci tvrze Bouda mohli setkat s dobově uniformovanými nadšenci – členy různých vojensko-historických klubů a spolků – v září roku 1991. Šlo sice jen o několik vojáků (nebylo jich více než dvanáct, z toho „Němci“ asi jen čtyři), představujících oživlé hlídky v podzemí i na povrchu tvrze po 53 letech, ohlas návštěvníků na tento skromný počin byl však velmi příznivý. Lidé prohlíželi uniformy, malé ukázky výstroje a výzbroje. Na vše si mohli sáhnout, vystavené předměty si mohli vzít do ruky.

První „bojové“ ukázky proběhly v následujících letech u tvrzového pěchotního srubu K – S 24. Přípravě zdejšího velmi skromného „bitevního pole“ věnovali pořadatelé především v roce 1993 mnoho úsilí.

Hlavní téma akcí na tvrzi Bouda představovala Mobilizace na čs. předválečném opevnění v roce 1938. Základní a prvotní myšlenkou pořadatele akcí – Společnosti přátel čs. opevnění s. r. o. – bylo oživení muzea, zatraktivnění prohlídky pro návštěvníky a přitažení pozornosti zájemců o naši vojenskou historii k jednomu z nejvýznamnějších období naší novodobé historie – podzimu roku 1938. Postupně se duch akce více zaměřoval na tématiku obrany státu a připomínání významných výročí z naší novodobé historie (mobilizace 1938, okupace 1939, významné bitvy, osvobození republiky 1945, konec II. světové války…) Na akcích BOUDA, které získaly značný ohlas, začala od roku 1993 spolupracovat i Armáda ČR. Bouda se stala jedním z mála míst, kde se ukázek například účastnila skutečná a poslední pevnostní jednotka naší armády (ROTO).

            Bojová ukázka na tvrzi Bouda vždy probíhala dle scénáře, který v maximální možné míře akceptoval soudobé názory na boj o pevnostní objekty. Díky dobové výstroji a výzbroji vojáků – členů Klubů vojenské historie a sběratelů – účinkujících na bojišti a pyrotechnickým imitacím zajišťovaným AČR se zde docilovalo neobyčejně silného efektu a diváci se ocitali nedaleko věrně provedených bojových scén (doslova v bezprostřední blízkosti). Tím byla ukázka na tvrzi Bouda ojedinělá.

            Děj ukázky měl přiblížit předpokládaný útok mechanizované polní armády proti našemu stálému opevnění ve fázi boje o jednotlivé objekty dělostřelecké tvrze. Šlo o fikci, která však měla připomenout skutečnost, že čs. armáda v roce 1938 byla na střetnutí s nacistickým Německem dobře připravena. Scénáře ukázek vycházely z německých poznatků získaných při dobývání pevnostních systémů v Belgii a Francii. Zkušenosti nezbytné pro úspěšné „západní tažení“ v roce 1940 Wehrmacht získávala mimo jiné právě na opevnění v okolí Králík, po záboru čs. pohraničí a následné okupaci „Druhé republiky“.

I přes nepříliš vhodný terén byla při ukázkách u srubu K – S 24 používána dobová štábní vozidla a na straně útočníků se objevoval i kolopásový transportér OT-810 s německou kamufláží. Jakou radost tehdy měli pořadatelé i diváci, když se na „bojišti“ hýbaly 3 až 4 kusy větší techniky!

Terén kolem srubu K – S 24 – jedná se o vzrostlý lesní porost – však musel zůstat nedobově zalesněný. Vždy v době ukázek také došlo k prudkému ochlazení jinak korektních vztahů mezi muzeem a LČR, také myslivci obhospodařující místní honitby doslova skřípali zuby. Hluk a spolu s ním značné množství návštěvníků koncentrovaných do jednoho víkendu zdejší zvěř rozháněl do širokého okolí. Bylo zřejmé, že možnosti zdejšího prostoru byly vyčerpány.

Poslední a největší vzpomínková akce na tvrzi Bouda se konala v květnu 1995. Den před jejím zahájením navštívila kolona historických vojenských vozidel s uniformovanými osádkami okolní města a obce v rámci propagační jízdy. Během víkendu pak návštěvníci mohli shlédnout podzemí tvrze (tehdy mimořádně elektricky nasvětlené), tři bojové ukázky a po boji vždy i interiér bráněného srubu K – S 24, který nebyl do té doby součástí prohlídkové trasy, tak jak je tomu dnes v rámci kompletních prohlídek tvrze.

V roce 1997 přišlo velmi vstřícné gesto ze strany tehdejšího vedení města Králíky. Pořadatelům akce BOUDA radnice navrhla přesunout dynamickou a „hlučnou“ část ukázek dolů, do údolí, někam do bezprostřední blízkosti Králík. Město, za které jednala paní místostarostka Marečková prozíravě předpokládalo značné zvýšení turistického ruchu v době akce a rozrůstání se celé aktivity v budoucích letech.

Výběr konkrétní lokality nepředstavoval snadnou záležitost – v okolí Králík se nacházelo několik adeptů na hlavní kulisu ukázek – pěchotní srub – kolem kterého by se děj odehrával. Do finálního výběru postoupily pěchotní sruby K – S 32, K – S 16 a K – S 14. Po vyhodnocení terénu, přístupnosti objektu, jeho stavu, historického významu a dalších aspektů zvítězil ve výběru přesvědčivě srub K – S 14 „U Cihelny“. Měl vše, co nově zamýšlený scénář bojových ukázek potřeboval: zachované střílny, okolí, které bylo možné úpravami navrátit do stavu v roce 1938, velmi pohnutou historii, ale i dobře zdokumentované své osudy...

            Příprava pro akci „BOUDA 98“ se už přesunula k tomuto objektu. Trvalo několik týdnů, než se prostředí upravilo tak, aby bylo pro ukázku použitelné. Desítky dobrovolníků – především z Muzea čs. opevnění – dělostřelecké tvrze Bouda – přiložily ruce k dílu, aby odstranily několik černých skládek odpadu, asi půl hektaru divokých a neprostupných porostů náletových dřevin, polorozpadlý plot a vyčistily bažinu v místě bývalého zapuštění obvodových překážek srubu. Práce se účastnily tři desítky lidí.

Přes značnou nepřízeň počasí ve dnech 2. až 4. října 1998 akci BOUDA 1998 navštívilo obrovské množství lidí – okolo 8 000 diváků bylo evidováno v prostoru ukázky. Za víkend Králicko, ukázku a pevnostní muzea dle odhadu navštívilo asi 20 000 lidí.

Pro akci se podařilo získat podporu měst Letohrad, Jablonné nad Orlicí, Žamberk, obcí Těchonín, Mladkov, Lichkov a poprvé v historii ukázek rovněž několik vstřícných sponzorů. Akci finančně podpořili obec Těchonín a město Letohrad, největším sponzorem však byla překvapivě slovinská firma ICEC VIDEM KRŠKO, vyrábějící papír a celulózu. Dalším sponzorem, bez jehož vstřícného přístupu by se akci nepodařilo zrealizovat byla firma ZEOS, s. r. o se sídlem v Prostřední Lipce.

Na bojišti na straně útočníka vystupovaly tři kolopásové obrněné transportéry, akce se účastnilo mnoho další techniky. To bylo v těchto letech něco nevídaného! V té době se celá akce dělila na dvě samostatně běžící části – na dynamickou a hlasitou u srubu K – S 14 a tichou na tvrzi Bouda.

Akce (poprvé s novým názvem) CIHELNA 1999 proběhla 22. až 24. října 1999 a diváci prakticky ve stejném počtu zažili znovu pravé podzimní počasí. Scénář historické části byl tradiční, jako v předchozích letech, účast AČR byla zase o něco četnější.

Původně se však mělo jednat jen o „komornější“ reprízu akce BOUDA 98. Organizátorům (městu Králíky, AČR – Velitelství vojska územní obrany, Společnosti přátel čs. opevnění) však bylo brzy zřejmé, že starosti a práce s přípravou akce menšího, nebo většího rozsahu jsou téměř totožné.

Užší organizační štáb se sešel až na výjimky prakticky ve stejném složení jako v předchozím roce – za město to byli starosta Ing. Zima, místostarosta Ing. Tóth (nahradil paní Marečkovou) a tajemník MěÚ pan Ing. Toman. Funkci hlavního koordinátora za město dostal na svoje bedra ing. Tóth, který obětoval nemálo svého volného času a dokázal řešit i zdánlivě neřešitelné problémy. Za AČR byl rozhodující osobou „v poli“ stejně jako v předchozím roce zkušený důstojník plk. gšt. Ing. Merhaut, který řídil svůj pro akci sestavený štáb profesionálů. Za „bunkrology“ a dobové jednotky byl štáb početnější a to vzhledem k šíři spektra zajišťovaných úkolů. Hlavními organizátory byli bratři T. a M. Bartošovi, Ing. Ráboň, Ing. Pažourek a pan Sicha. Ti se opírali o početnou skupinu koordinátorů, téměř na principu fungování vojenského organizování práce a plnění úkolů. Své organizátory měla výstava techniky a zbraní na náměstí a v budově Městského muzea v Králíkách, parní vlak jedoucí z Brna, bojující jednotky, dobová vojenská technika, organizátoři a pořadatelé, pěchotní srub K – S 14, dělostřelecká tvrz Bouda a v neposlední řadě ubytování a týlové zabezpečení všech účastníků. Tato akce již nepostrádala atributy profesionálně řízeného a zvládnutého podniku.

Sponzorů však bylo méně, poskytnuté částky nemohly zdaleka pokrýt vysoké náklady na akci. Jen stravování účastníků spolu s nezbytnými chemickými WC pro návštěvníky představovalo náklad přesahující 30 000,-. To však byl jen zlomek nákladů – další, například parní rychlík, jedoucí z Brna až na „bojiště“, jistě jeden z velkých magnetů akce, představoval zároveň i fakturu znějící na částku téměř 85 000,- Kč! Firma Taila sponzorovala pohoštění čestných hostů a ubytování několika z nich. Na akci finančně přispěly Komerční banka a Investiční a poštovní banka z Králík, firma Opel Moto Morava z Olomouce a VIAMONT a. s. z Ústí nad Labem. (posledně jmenovaná firma poskytla největší sponzorský dar v částce 10 000,- Kč). Firmy DISK s. r. o. a ZNAČKY PRAHA s. r. o. sponzorovaly výrobu dobových dopravních značek, které dotvářely kolorit akce. Během ukázek byly skutečně kolem silnice osazeny.

Potěšitelná byla skutečnost, že se do Králík dostavila v roce 1999 celá řádka významných hostů, kteří by jinak toto krásné městečko hledali na mapě jen stěží. Tím nemáme na mysli jen generálmajora Ing. Petra Voznicu, CSc., který stejně jako v předchozích letech převzal nad akcí záštitu a osobně se jí i účastnil, ani nemáme na mysli generálporučíka Ing. Radovana Procházku, který je dobře znám svým vztahem k historii a tradicím této země. Překvapením byla hojná účast vojenských-leteckých přidělenců a důstojníků zahraničních armád. Mezi účastníky bylo možné zahlédnout uniformu Rakouského brigádního generála, důstojníků z Francie, Polska, Litvy a Lotyšska. Ještě důležitější byl ovšem ten fakt, že tito vojenští odborníci neskrývali své příjemné překvapení nad akcí takového rozsahu a takového provedení.

S ohledem na nevyzpytatelné podzimní počasí byl ročník 2000 akce CIHELNA přesunut do letního období – konkrétně na dny 25. až 27. srpna 2000. Diváků přišlo ještě více, prezentace AČR se znovu rozrostla. Zde také začala vznikat legenda plk. gšt. Františka Merhauta, který akci za AČR znovu připravoval a koordinoval. Pro své neobyčejné organizační schopnosti byl nejen klíčovou osobou, ale stal se i maskotem akce – přátelé a spolupracovníci mu neřekli jinak, než Plukovník Cihelna. Díky několika takovým velitelům – nadřízeným i podřízeným – se stala „novodobá část“ akce CIHELNA tím, čím je dnes.

Sponzory a mediálními partnery tohoto ročníku akce byli: Soukromá firma ZEOS, s. r. o. se sídlem v Prostřední Lipkce – zapůjčila zdarma plochy určené k ukázkám boje, výstavám techniky a pro hlediště diváků; Vojensko-historické muzeum na demarkační linii v Rokycanech jako v předchozích letech, tak i v roce 2000 zapůjčilo zdarma čtyři kusy historických vozidel prvorepublikové armády do ukázek boje; Okresní úřad v Ústí nad Orlicí přispěl na akci finanční částkou 10 000,- Kč; Soukromá firma Vydrus z Králík celoročně napomáhala řešit technické problémy spojené s rekonstrukcí dobové techniky a pevnostních objektů. Hlavním sponzorem akce byla znovu firma VIPAP VIDEM KRŠKO ze Slovinska. Skutečnost, že největším sponzorem akcí na Cihelně je firma slovinská je určitě k zamyšlení a zároveň je to i výzva tuzemským firmám. Mediálním partnerem akce bylo Rádio Frekvence 1 a Pardubický inzertní týdeník.

V roce 2001 proběhla akce CIHELNA v termínu 24. až 26. srpna 2001. Zájem veřejnosti opět stoupl, doprovodný program akce, včetně dynamických a statických ukázek se zase o kus rozrostl. Na „bojišti“ byla citelně znát příprava, do které se zapojily specializované složky AČR v rámci výcviku. Díky jejich práci zmizely z okolí srubu K – S 14 „U Cihelny“ desítky tun odpadů, které zde byly v minulých desetiletích ukládány. V plné kráse mohli diváci ocenit původní protitankový příkop, který dnes vyčištěný v celém profilu protíná plochu „bojiště“, odpady zmizely i z bezprostředního okolí vlastního srubu.

Na akci se podílela, jako každý rok, celá řada subjektů. Město Králíky, Armáda ČR, Vojenské muzeum Králíky, Muzeum čs. opevnění – dělostřelecká tvrz Bouda a Vojensko – historický klub ERIKA Brno s Klubem vojenské historie HP 19.

Na vlastním provedení akce v terénu se podílelo několik desítek různých složek a útvarů AČR a téměř čtyři desítky klubů vojenské historie a historických vojenských jednotek. Sluší se je připomenout, bylo to poprvé, kdy se akce účastnili i četnější zástupci klubů a jednotek ze zahraničí: Česká asociace přátel vojenské historie; Čs. úderníci; Darstellungesverein Lebendige Geschichte – Bad Oyenhausen; FJR 2 Hradec Králové; Garda města Hradce Králové; Klub Bouda (Dělostřelecká tvrz Bouda); Klub majitelů historických vozidel Týniště nad Orlicí; Klub přátel armády (K – S 8); Klub přátel vojenských historických jednotek Třebestovice; Klub přátel vojenství Armus Chomutov; KPO Třebechovice; KPVH FORTEG (K – S 32); KVH Kralka (K – S 5); KVH 43. Pěší pluk Brno; KVH Bruntál (LO vz. 37 A č. 112); KVH Germania; KVH Horský regiment 98; KVH HP 19; KVH Marlen; KVH Náchod; KVH Nord – Sever Chomutov; KVH Opava; KVH SPB 43; KVH Třebechovice pod Orebem; Město Rokytnice v O.H. – Správa pevnosti Hanička; Muzeum čs. opevnění Veselka; Panzer Grenadier klub Brno; Spolek vojenské historie 1866–1945; SVH Hradec Králové; SVH T – S 20 Pláň; VCC „Sturm“; VCC NISA Liberec; VHK ARM FORT; VHK ERKA Brno, Kopřivnice, Rokytnice v O.H. (K – S 14); VHS Brno – Pardubice; 33. Grenadierdivision „Charlemagne“ (Francie).

Počasí přálo především divákům, méně již účinkujícím. V sobotu se na „bojišti“ vyšplhaly teploty na slunci ke 40^O C! Jak bylo „bojovníkům“ ve tmavých a navíc vlněných uniformách si každý může představit. Boje se v dobových kostýmech zúčastnilo 260 účinkujících. Na ploše bylo značné množství techniky – tři kolopásové obrněné transportéry, tři nákladní vozidla, tři kanóny, dva minomety, více než desítka kulometů, motocykly a kola, atmosféru dotvářela i civilní historická vozidla. Velkou atrakcí byl na čs. straně nasazený kůň jménem Elegán, který se svým dobově oděným jezdcem ztvárňoval nebojácně i za nejtěžší palby jízdní spojku.

Ve Vojenském muzeu Králíky a v rolích pořadatelské služby pomáhalo v roce 2001 více jak 60 lidí, kolem 25 osob bylo dobově uniformovaných. Předváděli zde v rámci „malého Spojeneckého tábora“ zřízeného Military Clubem Kolín život vojáků US Army, Britů, Kanaďanů, Belgičanů, sovětských vojáků a pozornému oku diváka jistě neunikli příslušníci Skotské gardy v sukních. Atraktivními herci byli hosté z Francie, Německa, Belgie a Holandska. Pozornému uchu diváka jistě neunikl neobvyklý francouzský jazyk, kterým se herci dorozumívali.

Naše současná armáda byla během přípravy i vlastní akce zastoupena ještě početněji. Celkově se za AČR účastnilo akce Den Sil územní obrany - Cihelna 2001 Králíky 451 osob, 98 různých vozidel a tři vrtulníky. Další techniku předváděli vystavovatelé. Nejen odborník ocenil v expozicích vystavovanou supermoderní techniku, mnohdy teprve procházející vojenskými zkouškami.

Králíky navštívili významní hosté, včetně náčelníka generálního štábu generálporučíka Ing. Jiřího Šedivého (stalo se tak v historii akcí BOUDA a CIHELNA poprvé), který promluvil k účinkujícím, stejně jako generálmajor Ing. Vladimír Sova – velitel Sil územní obrany AČR, který akci zaštiťoval. Mezi hosty se nacházeli vojenští a letečtí přidělenci Rakouska, Ukrajiny, Holandska, Číny a Ruska, nechyběli významní představitelé veřejného života a rovněž nám obzvláště vzácní pamětníci událostí z roku 1938, příslušníci hraničářských pluků (pevnostních jednotek) a rodinní příslušníci prvorepublikové generality (generálů Krejčího, Fialy…).

V rámci akce proběhly tři autogramiády, v prodeji bylo několik nových titulů (to se dařilo i v předchozích ročnících CIHELNY) s tématem vojenské historie a nová série pohledů.

Celá – teď už doslova gigantická – akce se obešla bez těžšího zranění a bez jakýchkoliv vážnějších incidentů.

Zájem médií byl značný, o čemž svědčí i více než minutový šot v hlavním zpravodajství na ČT 1. O městu Králíky se v sobotu dozvědělo několik milionů lidí, a to pořadatele těšilo nejvíce.

Bohužel, následující ročník akce CIHELNA (2002) se nevyvedl. Měl proběhnout o víkendu ve dnech 23. až 25. srpna. Místo bojových ukázek a výstav techniky postihla naši republiku rozsáhlá povodeň. Pořadatelé se rozhodli zrušit hlavní program akce. Někteří členové týmu patřili mezi povodněmi postižené, AČR a složky integrovaného záchranného systému soustředily síly a prostředky na pomoc postiženým územím. Velká podívaná a show nebyla na pořadu dne v době, kdy tisíce lidí trpěly.

Jiné nosné téma dostal ročník akce CIHELNA 2003. Připomínal 58. výročí osvobození Československa spojeneckými vojsky a hlavním tématem historických ukázek se stala Ostravská operace. V rámci této operace na jaře 1945 sváděly jednotky Rudé armády a příslušníci 1. čs. samostatné tankové brigády kruté boje v náročném terénu, jejichž cílem bylo obsazení důležitého průmyslového centra severní Moravy.

Záměrem scénáristů historických ukázek bylo divákům předvést sled bojových scén, které byly pro dané bojiště typické. Neměly představovat přesnou rekonstrukci boje o některou konkrétní lokalitu. V rámci ukázky, trvající asi hodinu, mohli diváci shlédnout ukázky boje, kdy ustupující německé jednotky, stejně jako v roce 1945, opřely svá obranná postavení o čs. opevnění. V průběhu bitvy mohli diváci shlédnout například 3 tanky T-34 (jeden exemplář byl skutečný válečný kus – zapůjčilo ho Vojenské technické muzeum Lešany), Gaz-67 Čapajev, zdařilou repliku obrněného automobilu Ba-64 na straně útočících jednotek a dva kolopásové Hakly a pěknou repliku německého obrněnce Sd.Kfz 222 na straně Wehrmachtu. Nechyběla různá polní i protiletadlové dělo, vozidla štábní i nákladní.

Program začínal seskokem armádních výsadkářů a po první historické ukázce pokračoval prezentací boje zblízka vojáky AČR, průletem dvou letounů L-39, velmi atraktivní letovou ukázkou bitevního vrtulníku Mi-24 a statickými a dynamickými ukázkami soudobé armádní techniky. Součást programu tvořily i ukázky záchranných a výcvikových základen a ukázka Hasičského záchranného sboru.

Tak jako při každé akci CIHELNA mohli návštěvníci akce – kromě programu na hlavní ploše – shlédnout i Vojenské muzeum Králíky a téměř dvě desítky renovovaných objektů králické linie těžkého a lehkého opevnění.

Raritu představoval salónní vagón prezidenta T. G. Masaryka, přistavený k prohlídce zájemcům na nádraží V Králíkách.

Hlavní sobotní program včetně páteční generálky navštívilo přes 12 000 diváků, což opět potvrdilo velký zájem široké veřejnosti o historickou i soudobou techniku, čs. opevnění a vojenskou historii.

Akce se jako celek znovu zdařila, ačkoliv pořadatelský tým doznal mnoha změn. Za AČR se jako nová osoba objevil pplk. Krulikovský, město zastupoval místostarosta Juránek, mezi dobrovolníky chyběl ve štábu pan Bc. Sicha, který se věnoval provozu srubu K – S 14. Civilní pořadatele opět řídil M. Bartoš, režii historických ukázek znovu zajistil zkušený Ing. O. Toman, kulturní program na náměstí zajišťovali tradičně mjr. Malina a pan Mgr. Strnad. Akci komentoval vedle profesionální mluvčí tradičně Ing. Ráboň. Vojenské muzeum Králíky řídil v době akce pan J. Večeř.

Rozrostl se počet sponzorů a to i malých z místního regionu. Značnou pozornost akci opět věnoval Pardubický kraj a osobně jeho hejtman Ing. Roman Línek. Doufejme, že osud zůstane akci CIHELNA i nadále nakloněn a to i v době, kdy se AČR tak výrazně redukuje.

Akce Cihelna 2004 proběhla ve dnech 20. až 22. srpna 2004. Ačkoliv počasí organizátorům a návštěvníkům „Dne Sil podpory a výcviku CIHELNA 2004 Králíky“ příliš nepřálo, akce byla velmi úspěšná. Diváků na předváděcí ploše a návštěvníků Králické pevnostní oblasti se sešlo dokonce o něco málo více, než v předchozím ročníku. A to i za situace, kdy v pátek nepřetržitě pršelo, celou sobotu se mračilo, ale pršet začalo naštěstí až po slavnostním ukončení akce. Neděle naopak přinesla nádherné počasí.

Cíle programu se podařilo splnit, celý den se bylo na co dívat a mnohé z programu přineslo nezapomenutelné zážitky. Tématem historických bojových ukázek bylo září 1938 a fiktivní boje v říjnu 1938 na československé hranici.

Podařilo se koordinovat a zajistit účast velkého počtu subjektů, které do akce přispěly zapůjčením mnohdy unikátních kusů vojenské historické techniky, uniformovaných osob, výstroje a výzbroje.

Akce se účastnilo za AČR: cvičících 200 vojáků z povolání, 47 vojáků základní služby, 29 příslušníků aktivních záloh (201. strážní rota aktivních záloh z Pardubic), 45 občanských zaměstnanců, celkem 321 osob. Vystaveno nebo nasazeno do ukázek bylo více než 100 kusů vojenské techniky, a to včetně modernizovaného tanku T 72 4M CZ, bitevních vrtulníků Mi 24, vrtulníků Mi 8, 17, W3 Sokol, podzvukových bitevníků L 159.

Za kluby vojenské historie a historické vojenské jednotky se na akci aktivně účastnilo téměř 300 osob – v „bitevním poli“ necelých 270, ve spojeneckém táboře další dvě desítky. Šlo o členy: na čs. straně KVH HP 19 – Brno, KVH HP 6 – Brno, KVH HP 4 – Opava, Vojensko-historické jednotky Hraničářský prapor 3 – Vranov n. D., KVH Náchod, KVH Poustka, KVH T – S 27, KVH Arco Jihlava, KVH Břeclav, Klub přátel čs. opevnění Roudnice nad Labem; na německé straně VHK Erika Brno, VHK Erika Kopřivnice, KVH Gardekorps – Praha, KVH Garda města Hradce Králové, KVH Pionier, VHK Apšeron, KVH Horský regiment 98, KVH Třebechovice pod Orebem, VK Čechoslovák... Šlo o subjekty, které svojí výstrojí, výbavou, znalostmi, secvičeností a kázní představují v paletě občanských sdružení tohoto zaměření to nejlepší, co v ČR máme.

Bez účasti mnoha kusů vojenské historické techniky, mnohdy skutečně unikátních exemplářů, by nebyla CIHELNA 2004 tím, čím byla. Obrovskou podívanou. Za muzea státní i soukromá a za soukromé sběratele se akce účastnili: Vojenské technické muzeum Lešany s unikátním čs. tankem LT 38, Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech s replikou OA vz. 30 a unikátním štábním vozem Škoda 903 Superb, Vladimír Lehar s unikátním osmitunovým kolopásovým tahačem Krauss-Maffei (KM m 11) SdKfz 7, kolopásovou motorkou SdKfz 2 a obojživelným štábním vozidlem, Klub majitelů historických vozidel Týniště nad Orlicí s nákladním vozem Praga RN a motocyklem Jawa, KVH Gardekorps s dokonalou přestavbou OT 810 na SdKfz 251/1C, s „Haklem“ se účastnila rovněž Rokytnice v O. h. – muzeum pevnost Hanička, soukromý sběratel pan Kamil Hubálovský, dva kolopásy byly ze sbírky ARMY FORTu, s. r.o. provozovatele Vojenského muzea Králíky, nechyběl štábní vůz Opel, šest různých motorek v sólo i verzi s vozíkem, včetně další kolopásové, Muzeum Sudety z Mostu zapůjčilo sanitu Mercedes z roku 1940, tradičním účastníkem byla dokonalá replika kolového průzkumného obrněného vozidla SdKfz 222 ze sbírky Klubu vojenské historie Garda města Hradec Králové, ze sbírky ARMY FORTu pocházela další účinkující Praga RN, protiletadlový kanón ráže 8,8 cm (85) mm a 15 cm těžká polní houfnice vz. 18/47 (N).  Na bojišti se pohybovalo celkem asi 28 velkých kusů historické techniky, dalších 8 exemplářů bylo ve „spojeneckém dobovém táboře“.

Několik desítek nadšenců pracovalo pro návštěvníky na pevnostních muzeích a vojensko-historických expozicích v Králické pevnostní oblasti.

Při příležitosti akce došlo k improvizovanému odhalení (byla vyrobena s cílem umístit ji v jiných podmínkách) pietní tabule s dosud nejkompletnějším seznamem jmen obětí pohraničních incidentů, jehož tvůrcem je Vladimír Pohorský z Ústí nad Orlicí. Tato tabule dostatečným způsobem dokazuje, že jsme se v roce 1938 a 1939 bez boje nevzdali, že jsme svou Republiku československou bránili proti všem jejím nepřátelům, že jsme měli své mrtvé a zraněné. Tabule je skromnou připomínkou odhodlání a statečnosti všech tehdejších příslušníků čs. branné moci. Po akci CIHELNA 2004 byla přemístěna na Muzeum čs. opevnění – dělostřeleckou tvrz Bouda a zde je trvale umístěna.

V rámci programu akce se podařilo zorganizovat péčí Military clubu Kolín dobové spojenecké ležení s technikou a historickými zbraněmi.

Při příležitosti akce se podařilo vydat další číslo publikace Fortsborník (7/III), tak jako v roce 2002 a 2000 a vydat nové pohlednice – formátu A5 (dárkové) a A6 s tématem akce, Králické pevnostní oblasti a tvrze Bouda.

V rámci doprovodného programu se podařilo zorganizovat pro CIHELNU již tradiční improvizovanou autogramiádu, tentokrát publikace Přepadení (jeden z autorů – Ing. Milan Blum žijící v Německu, byl na místě a zájemcům výtisk publikace podepisoval). Proběhla prodejní výstava obrazů objektů čs opevnění na Králicku (v hale Vojenského muzea Králíky).

Ve spolupráci s ČD se podařilo zastavit rychlíky Praha – Jeseník a Jeseník – Praha v zastávce Prostřední lipka – tedy v bezprostřední blízkosti předváděcí plochy. Pro diváky spolehlivě fungoval zvláštní autobusovou linka Králíky – tvrz Bouda a zpět, která poprvé v historii akcí Cihelna jezdila dle jízdního řádu.

Návštěvníky akce čekal rozšířený sortiment nabízených upomínkových předmětů – např. další typy replik ručních granátů pro sběratele, kovové repliky odznaků a označení prvorepublikové armády, repliky odznaků Ředitelství opevňovacích prací.

Na rozdíl od Cihelny 2003 se podařilo zajistit odbavování návštěvníků plynule a bez čekání a to díky nové bezpečnostní agentuře, která nasadila 32 osob.

Další statistika akce CIHELNA 2004:

·        Hrubý odhad návštěvnosti: cca 12 000 lidí (z toho asi 500 v pátek).

·        Účastnilo se 22 dobrovolných hasičů, dva zdravotníci.

·        HZS Králíky 10 lidí.

·        Stánkařů byly asi tři desítky.

·        SDH Mladkova 4 lidi.

·        Technika HZS Králíky na ukázce: 2 vozy.

·        Technika SDH Mladkov na statické ukázce: 3 vozy + 1 stříkačka (koňský zápřah)

·        Zaparkovaných autobusů u ČD Králíky: 1 bus

·        Zaparkovaných osobních aut – Králíky: 1 309 aut; Prostřední Lipka: 526 aut

·        Počet vystavovatelů (stanovišť): 27

·        Počet akreditovaných stánkařů: 27

·        Počet obsluhy u stánků: 99 lidí

·        Akreditovaných novinářů: 15

·        Počet osob V. I. P. na akci: cca 200 lidí

Hosté:

Akci osobně navštívil ministr obrany ČR Karel Kühnl, přítomni byli hejtman pardubického kraje Ing. Roman Línek, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová, náměstkyně ministra financí Ivona Leigerská, ředitel NBÚ Mgr. Jan Mareš, prezident asociace obranného průmyslu Jiří Hynek,…

Přítomno bylo rovněž šest aktivních generálů AČR (generálmajor Jan Ďurica, brigádní generálové Antonín Pugzík, Miloš Doubek, Jiří Halaška, Ján Gurník, Karel Blahna) a generálporučík v.v. Radovan Procházka

Účastnili se vojenští přidělenci z Francie, Velké Británie, Číny, Rakouska, mnoho polských vojáků.

Početně byli zastoupeni starostové a místostarostové obcí a měst zdejšího regionu v čele se starostou Králík Mgr. Dušanem.Krabcem.

Připomeňme:

Osoby a subjekty, které akcím BOUDA a CIHELNA nezištně pomohly a o kterých se nepsalo: Ing. Šilar (tehdejší starosta Letohradu),  pan Junek – starosta Těchonína, tehdy kpt. Ing. Prymus, mjr. Dr. Navrátil a pan Stránský – z VÚ Těchonín, pan Trojan – místní „bard“ a milovník čs. opevnění, Ing. Ladislav Bartoš – majitel projekční a inženýrské kanceláře (provází svojí přízní aktivity na Boudě a v Králíkách od jejich vzniku), hotel Beseda – představoval zázemí pořadatelům i v nejhorších časech.

S akcemi BOUDA a CIHELNA postupně spolupracovaly za AČR mnohé útvary a velitelství, řada z nich už dnes neexistuje. Svá jména s ní spojili generálové Podešva, Kylar, Voznica, Procházka, Sova, Halaška, Ďurica, plukovník Merhaut, Lehner, Radocha.

Podobu a základní rysy bojovým ukázkám i vzpomínkové akci dali především Ing. Pažourek (Vip), Ing. Sicha, Ing. O. Toman, M. Bartoš, Ing. Ráboň, Dr. Podroužek, prap. Pařík a tři kluby – VHK Erika Brno, KVH hraničářský pluk 19 a Klub Bouda.

[ Zpět ]