Sdružení pro studium historie císařského a královského válečného námořnictva "Viribus unitis" v Pule
Društvo za proučavanje prošlosti Carske i kraljevske mornarice (K.u.k. Marine) "Viribus unitis" - Pula

Jedním z projevů vzniku a rozvíjení se svobodné občanské společnosti je i sdružování občanů do zájmových sdružení. Tento proces neprobíhal a neprobíhá jen u nás, ale i v Chorvatsku. Jedním ze sdružení, které se věnuje historii, a to konkrétně historii rakousko-uherského válečného námořnictva je sdružení Viribus unitis v Pule. Protože v "c. a k. maríně" sloužilo hodně Čechů, Moravanů a Slezanů, jsou tyto dějiny i našimi dějinami, dějinami občanů České republiky.
    Sdružení bylo založeno v Pule již v roce 1997, s působností na území Istrijské županije a sdružuje chorvatské občany, ale i občany z jiných zemí, zejména z území nástupnických států Rakouska-Uherska, nejvíce z Rakouska. Počet členů se pohybuje mezi patnácti až dvaceti.
   Činnost sdružení se zaměřuje zejména na organizování výstav, přednášek, vydávání publikací a další aktivity, kladoucí si za cíl seznámit chorvatskou veřejnost s minulostí rakousko-uherského námořnictva, která od konce první světové války až do současnosti postupně upadla do zapomnění.
Členové sdružení se scházejí v místnosti, nacházející se v budově, přímo spjaté s historií c. a k. válečného námořnictva. Je to Dům chorvatských obránců (Dom hrvatskich branitelja), adresa Leharova 1. Do rozpadu rakouskou-uherské monarchie byla tato budova námořním kasínem (K. u. k. Marine-Kasino) - centrem společenského života tehdejších důstojníků válečného námořnictva, případně armády a pozvaných hostů z řad obyvatel Puly. Dnes je to objekt ve vlastnictví chorvatského ministerstva obrany srovnatelný s našimi posádkovými domy armády. Zmíněná místnost je současně i malou trvalou výstavní expozicí. Kromě kulturních a restauračních či kavárenských prostor se zde ještě nachází pobočka univerzitní knihovny - C. a k. námořní knihovna (K. u k. Marine-Bibliothek).
   Bohatá je zejména činnost výstavní, kdy ve spolupráci s knižnicí Univerzity Jurja Dobrile v Pule uspořádalo sdružení v období 1998 - 2004 sedm výstav, z toho tři mimo Pulu (Piran, Kobarid, Vídeň). V rámci publikační činnosti sdružení vydalo katalogy k zmíněným výstavám a koncem loňského roku publikaci k 150. výročí zahájení stavby válečných lodí v loděnici pulského arzenálu.
   Sdružení dále usiluje o záchranu technických a stavebních památek v Pule a okolí, jako jsou zejména pevnostní objekty v Pule a okolí, které by měly sloužit kulturním účelům, například jako námořní muzeum, muzeum pulského opevnění, restaurátorské dílny, galerie, atd. Toto je však ještě v plenkách, pevnostní objekty pomalu chátrají, větší část fortů využívá chorvatská armáda. Dokonce dva objekty využívají podnikatelé jako diskotéky; ve fortu Verudela se nachází turistická atrakce - mořské akvárium. Některé forty jsou volně přístupné a dokonce slouží (bohužel) jako zdroj stavebního materiálu. Ostatní objekty, jako například baterie, jsou volně přístupné, pokud se nenacházejí ve vojenském prostoru.
   Sdružení deklaruje, že se nechce zabývat pouze studiem činnosti námořnictva, ale zkoumat jeho historii v celé šíří, tj. studium technické úrovně výzbroje, výstroje a arzenálu, správních a technických institucí, zdravotnictví, vzdělávání, atd.
   Jednou z tradičních akcí pořádaných sdružením, je vzpomínkový akt připomínající potopení bitevní lodi SMS Viribus Unitis 1. listopadu 1918 italskými potápěči. Touto záškodnickou akcí Italové výrazně oslabili nově vznikající válečné námořnictvo Království S.H.S. Vzpomínkový akt se neodehrává na pevnině, nýbrž na palubě plavidla kotvícího přímo na místě této tragické události. Součástí této akce je i svržení věnců na hladinu pulské zátoky.
    Webové stránky s popisem činnosti, stanovami a kontakty, které ještě čekají na doplnění základního obsahu najdete na webové adrese www.viribus-unitis.hr.
   Závěrem bych rád zmínil, že určitě nebude na škodu, když se rozvine spolupráce mezi obdobnými zájmovými občanskými sdruženími v České republice a sdružením Viribus unitis, případně se občané České republiky stanou členy sdružení. Spojuje nás přece společná minulost, která neměla trvání jen několik let…
   Autor článku děkuje panu Joško Vretenarovi - členu sdružení Viribus unitis za cenné připomínky k textu článku a za ilustrační snímky.

Stanislav Krčmař
Terra Nostra