Letošní rok si připomínáme hned několik kulatých výročí, týkajících se
významných bojových vystoupení československé exilové armády na východní
frontě. V březnu jsme si přímo na místě připomenuli slavnou bitvu
o Sokolovo, teď v listopadu pak neméně slavný boj o hlavní město Ukrajiny,
Kyjev. Byli to totiž právě příslušníci 1. čs. samostané brigády, kteří
významným dílem přispěli k osvobození tohoto velkého sídla. Jako první
se probili do městského centra a dosáhli břehu Dněpru, to vše navíc za
cenu poměrně malých ztrát, neboť celý útok byl velmi dobře připravený
a jednotlivé složky brigády spolu výtečně spolupracovaly. O úspěchu celé
akce svědčí i to, že tři příslušníci brigády, Antonín Sochor, Josef Buršík
a Richard Tesařík, byli vyznamenáni nejvyšším sovětským vyznamenáním,
Zlatou hvězdou Hrdiny Sovětského svazu.
K 70. výročí osvobození Kyjeva připravila ukrajinská
strana vojensko-historický festival "Daesh
Kiev!", který kromě jiného sliboval i velkou bojovou ukázku na téma
boje o město. Připomínání podílu Čechoslováků na boji proti nacistickému
Německu tvoří stěžejní bod našeho snažení, v Kyjevě jsme tedy nemohli
chybět - a i naše výprava byla vpravdě československá, tvořili ji tři
Češi a čtyři Slováci. Jako v případě Sokolova, i nyní jsme zvolili leteckou
přepravu, tentokrát však ne vládním speciálem, ale běžnou linkou Budapešť-Kyjev.
Samozřejmě jsme nebyli jediní uniformovaní Čechoslováci ve městě, celkem
se nás na festivalu sešlo okolo čtyřiceti příslušníků 1. čs. samostatné
brigády, včetně několika ukrajinských příznivců z charkovského klubu vojenské
historie "Rubež".
Samotná bojová ukázka byla pojata vskutku velkolepě
a při počtu 1400 uniformovaných účastníků nabídla divákům atraktivní podívanou.
I když předvedený boj byl spíše volnou parafrází na historické události,
pohled na vyloďující se nekonečné vlny Sovětů, promíchaných s Čechoslováky,
letecké souboje nad Dněprem a štěkající protiletadlová děla, prokládaný
výbuchy ve vodě i na souši, byl opravdu impozantní.
Celou ukázku jsme měli možnost sledovat, na rozdíl
od většiny ze 40.000 návštěvníků, přímo z "první ruky", protože naše místo
bylo v čestné stráži u státní vlajky a brigádního praporu, pro které jsme
vybrali vskutku důstojné místo přímo pod tribunou VIP. Kromě toho, že
jsme "viděli", byli jsme též "viděni", takže československá vlajka nad
bojištěm připomínala po celou dobu akce všem divákům nezanedbatelný podíl
našich vojáků na osvobození jejich města.
Věříme, že jsme v Kyjevě zanechali dobrý dojem a opět
trošku přispěli k připomenutí důležité úlohy, kterou naši vojáci sehráli
v boji proti nacismu. Doufejme, že to nebyla naše poslední zastávka na
cestě po stopách bojů Čechoslováků na Ukrajině a státní vlajka opět zanedlouho
zavlaje, tentokrát třeba nad Bílou Cerekví.
Text Petr Březina, fotografie Petr Březina, Miloš Borovička a archiv
