Expedice - "Karpaty 1994"

Při příležitosti 78. výročí Brusilovovy ofenzivy uspořádali v srpnu roku 1994 členové České asociace přátel vojenské historie Brno spolu s dalšími přiznivci pátraci expedici s pracovním názvem "KARPATY 94".
Naším cílem bylo zmapovat místa a průběh bojů roku 1916 v okolí Jablonického průsmyku na východních hranicích bývalé Země podkarpatskoruské. Zde, v blízkosti Jasině v pohoří Černá hora se pokusila 9. ruská armáda prorazit do uherské nížiny.

Vybaveni podrobnými mapami a dobrým technickým zázemím jsme si prověřovali obranu rakousko-uherských a německých vojsk na linii Turkul - Vrch Dobrý a místa ztečí ruské armády.
Pátrání jsme zahájili výstupem po bývalé vojenské cestě na vrchol Turkul ležící 1935 m nad mořem. Zde již bylo možno vysledovat souvislou linii obrany. Na východních svazích pohraničního hřebene se táhly řady zákopů, na vyvýšeninách a strategických místech zesílené střeleckými pozicemi. Celou cestu poloninami nás provázely zákopy a záseky, na západním svahu poloniny vojenská cesta, kolem ní rozsáhlé základy mnoha budov týlového zabezpečení, výdřevou zpevněné stěny podzemních úkrytů, nástupní prostory a spojovací zákopy, na některých místech stále ješté velmi zachovalé. Nad východním příkrých svazích, přivráceným k nepříteli, jsou patrny dopředu vysunuté pozice pro stráže, propojené se střeleckými zákopy. Když jsme si sedli ke střílnám obloženým kamením a zadívali se dolů do údolí na nepřehledná pásma lesů, bylo těžké i smutné představit si tuto mlčící - krásnou přírodu v bubnové palbě a ryku útoků.

V první polovině naši cesty na vrch Kukul (1542m n.m.) svědčily nálezy pouze o intenzivních přípravách na odraženi útoku, který ovšem v tomto úseku nepřišel. Na stopy konkrétních bojů jsme narazili až za Kukulem. Horské louky jsou dodnes na mnoha místech rozryty trychtýři po dělostřeleckých granátech, v zákopech a předpolí je množství střepin a puškových nábojnic Mannlicher 8 mm i Mosin 7,62 mm, svědčících o proniknutí ruské pěchoty až k samotným rakousko-uherským zákopům. Útok do prudkého kopce byl ztížen množstvím drátěných překážek. Ty po letech způsobily potíže i nám. Představovali jsme si ženisty při instalování drátů na tenké kmínky, dnes lesní velikány. Sedm řad nosného ostnatého drátu čtvercového profilu po 30 centimetrech nad sebou, do kříže propletených krouceným ostnatým drátem a ve spodní a horní části zajištěných zvláště pevným a hustým drátem také čtvercového průřezu, svědčilo o pečlivé práci vojáků. Mezi řadami těchto stěn jsme nalezli zbytky španělských jezdců. Překonání podobných překážek za nepřátelské palby bylo jistě úkolem na hranici lidských možností.

Navštívili jsme i místní salaše, jejichž obyvatelé do dnešních dob využívají výstrojního materiálu obou bojujících stran. Ten jsme zdokumentovali fotograficky.

Jeden kilometr před kótou 1238 Vrch Dobrý nás zaujal nález nábojnice MAUSER svědčící o přítomnosti jednotky z německého Karpatenkorpsu. To je dokladem důtežitosti a exponovanosti zdejšího úseku fronty.

Z našich ostatnich nálezů stoji za zmínku torzo polních kamínek z vybavení ubikací, sapérského nářadí obou nepřátelských táborů a množství dělostřelecké munice.

Vzhledem k tomu, že se jedná o snad nejzachovalejší místo bojů I. světové války v Evropě, uvažujeme o opětovném průzkumu lokality (viz Karpaty 95).

Fotky si prohlédněte v naší fotogalerii !!