|
V srpnu
1995 uspořádali členové VHK Erika Brno sekce Východ již druhý ročník pátrací
expedice s pracovním názvem "Karpaty 95".
Stejně jako v roce 1994
jsme pokračovali v průzkumných pracích na nejzachovalejším bojišti
první světové války v Evropě - v karpatských průsmycích, na bývalých východních
hranicích Repubilky Československé. Záštita Velvyslanectví
Ukrajinské republiky a podpora pana Vladislava Jarého, majitele vojenského
muzea, nám umožnily podniknout výzkum ve větším měřítku a s lepším materiálním
zabezpečením než v roce 1994.
Cílem se stalo území od Jablonického průsmyku směrem na západ. Průzkum
jsme zahájili na hoře Čorná Kleva (1719 m n. m.) - na jednom z klíčových
bodů rakouskouherské obrany. Již během výstupu jsme míjeli pozůstatky
staveb týlového zabezpečení, vojenských cest a ubikací.
Vrchol hory byl pokryt spletitou sítí obranných a spojovacích zákopů,
palebných postavení pro kulomety i horské kanóny, podařilo se nám nalézt
podzemní kryt se zbytky kamínek a torzem vybavení. Množství nábojnic Mannlicher,
ležících na povrchu i mezi kameny tvořícími předprsně zákopů, svědčilo
spolu s dalšími nálezy o urputnosti zdejší obrany.
Naše
další cesta vedla po obranné linii k 15 kilometrů vzdálenému Jablonickému
průsmyku. S klesající nadmořskou výškou jsme se dostali do pásma hustých
pohraničních lesů. Zde začaly přibývat nálezy osobního charakteru polní
lopatky, jídelní misky, skleněné láhve, ženijní nářadí a samozřejmě opět
množství ostnatého drátu, oddělujícího obě znepřátelené strany. Na některých
lokalitách se daly dobře vypozorovat průniky ruských hlídek do rakouskouherského
předpolí. Boje na krátkou vzdálenost jsou dokumentovány nálezy ručních
granátů a zbytky osvětlovacích raket. Mělké ruské okopy s napáskovanými
náboji Mosin byly jen asi 30 metrů od prvních rakouských zákopů s nepoužitými
bedničkami puškové munice. O výsledku tohoto místního střetu se můžeme
jen dohadovat.
Závěr naší výpravy patřil průzkumu tzv. Arpádovy linie. Toto postavení
bylo budováno na obranu Jablonického průsmyku a bylo obsazeno převážně
maďarskými vojsky. Linie byla kozáky proražena již na podzim 1914 a i
když byla posléze opět dobyta Maďary, v současné době je téměř neidentifikovatelná.
Nejvýznamnějším nálezem expedice se stal objev kosterních pozůstatků ruského
vojína, ke kterému došlo při průzkumu v "zemi nikoho". Podle osobních
předmětů a místa nálezu lze usuzovat, že tento mladý život uhasl při návratu
od jediného pramene vody v okolí. Poloha studánky na linii dotyku dávala
tušit, že toto místo bylo svědkem nejednoho dramatu.
Vzhledem k tomu, že toto bojiště i přes svůj význam není příliš známo, uvítáme jakékoli informace týkající se bojů v tomto prostoru.
P. Březina, D. Urbánek VHK Erika Brno - sekce Východ
Fotky si prohlédněte
v naší fotogalerii !!
|